Obecní úřad Břasy
Břasy 350
338 24 Břasy 1
Zastávka se nachází před zahradou zámečku, vybudovaného podle starých kronik v roce 1780 na místě staré rozvalené tvrze. Zámek nechal jako své sídlo postavit baron Antonín Hochberg z Hennersdorfu a odtud řídil své doly a průmyslové provozy v okolí. Majetek zdědil po svém otci, Janu Antonínu Hochbergovi, který ve Vranovicích a Darové podnikal už asi od roku 1730. Zabýval se hlavně těžbou a zpracováním kyzových břidlic, vlastnil zde hutě a sklárnu a začal i s dolováním uhlí k jejich vytápění. Že to už tehdy byla činnost výnosná, o tom svědčí i fakt, že J. A. Hochberg koupil v r. 1741 tvrz v Hluboši na Příbramsku, kterou přestavěl na zámek, a že "v roce 1746 mezi svobodné pány české povýšen byl". Hochberg mladší v okolí zakládal už od konce 18. století první hutě k výrobě české kyseliny sírové neboli olea („olejny“). V roce 1813 zřídil také huť “Katharina” asi 400 m východně od zámečku (turistická značka dnes prochází kolem jejích zbytků). Díky černému uhlí coby kvalitnímu palivu k vytápění vzniklo takových hutí v dalších letech na Břasku značné množství.
Uhlobaronství A. Hochberga ale neskončilo příliš šťastně. V okolí se vyprávělo, že „jej zdejší lidé na všech stranách šidili a okrádali“, údajně byl přiveden na mizinu a prý právě proto se zde, ve věži svého zámečku, roku 1827 oběsil. Sídlo zdědila baronova jediná dcera Marie Hochbergová (†1857), či přesněji její manžel, svobodný pán Matthias Friedrich von Riese-Stallburg (†1864). Dalším majitelem byl jejich syn Werner Friedrich, který ale zámek patrně moc nevyužíval a ten pak několikrát změnil majitele. Asi v roce 1856 byl společně s doly prodán radnické těžařské společnosti „Max“ (Radnitzer Maxmilian Bergwerks), která následně přešla do rukou firmy J.D. Starck. Její zakladatel, významný průmyslník Johann David Edler von Starck (1770–1841), pocházel z rodiny tkalce; už na sklonku 18. století ale začal podnikat ve výrobě olea, kterého se v té době používalo k bělení tkanin a k rozpouštění indiga. V roce 1826 J.D. Starck rozšířil své podnikání i na Břasy, když zakoupil od V. Mečíře, jednoho z místních těžařů, jeho doly i olejnu. Po smrti zakladatele akciovou společnost J.D. Starck vedl jeho nejmladší syn Johann Antonín Starck (1808-1883), jehož zásluhou se výroba olea v okolí velmi rozšířila a značně vzrostla i těžba uhlí. Ten v roce 1877 v Břasích založil závod na výrobu červených barev a o rok později i továrnu na ultramarín. Výroba barev pak přežila i ukončení výroby kyseliny a dala vzniknout pozdějšímu Primalexu.
Hochbergové po meči vymřeli, vžitý název zámku „Hochperk“ se ale udržel dodnes. Za působení Starcků (kolem roku 1880) byl využíván jako lovecký zámeček, pyšnil se krásnou terasovitou zahradou, rozlehlým parkem s věkovitými stromy, před vchodem do budovy byl i rybník. Později jeho reprezentativní význam zámku postupně upadal; sloužil jako obydlí správce dolů a hutí, před rokem 1900 byl Hochperk přeměněn v úřednické byty a kanceláře zaměstnanců dolu Liewald. Od roku 1936 do roku 1940 jej vlastnil hostinský Šašek z Vranova, který jej krátkodobě pronajímal, a objekt začal rychle chátrat.
V létě 1940 zámek zakoupil pražský podnikatel Ing. Emil Kabát, zabývající se výrobou nábytku. Ten Hochperk opravil, rozšířil zahradu a vysázel v parku řadu vzácných exotických dřevin. Rodina E. Kabáta ve 40. letech 20. století vdechla zámečku „Na Kříši“ nový život, o čemž svědčí záznamy a fotografie v rodinné kronice. Po zestátnění v 50. letech zámeček opět pustl a v r. 1965 v něm byl zřízen domov důchodců. K tomuto účelu sloužil až do 30. června 1992. Dnes je majetkem společnosti Kříše s.r.o. se sídlem v Praze, bohužel však v již v tak bezútěšném stavu, že je možné, že i tato stopa důlní historie zanedlouho zanikne.