Navigace

Obsah

Znak a prapor

 

Vznik obecního znaku


Rozhodnutím zastupitelstva obce Břasy ze dne 27. 3. 1999 bylo ustanoveno, že budeznak zahájena v následujících měsících příprava návrhu obecního znaku a praporu. O výtvarné zpracování byl požádán výtvarník a grafik pan Josef Jícha z Plzně. Již v červnu byl připraven první návrh, ale vzhledem k tomu, že neodpovídal heraldickým pravidlům a zvyklostem, musel být přepracován. V další fázi vznikla spousta dalších návrhů, které byly konzultovány s PhDr. Janem Pelantem ve Státním archivu v Plzni. Na konečné verzi návrhu se dohodli tvůrci (p. Josef Jícha-výtvarné zpracování a p. Mgr. Jaroslava Auterská-textové zdůvodnění) v prosinci r. 1999.
Dne 17. února 2000 byl zastupitelstvem obce návrh znaku a praporu schválen a následně byla zaslána žádost o udělení obecního znaku a praporu do Poslanecké sněmovny, podvýboru
pro heraldiku a vexilologii. Ten žádost 22. listopadu 2000 projednal s doporučením, aby obci byly v navrhované podobě symboly uděleny.
Dne 14. února 2001 byly symboly obce slavnostně předány do rukou místostarostky obce p.Jaroslavy Auterské předsedou poslanecké sněmovny panem Václavem Klausem.

Popis znaku
V modrém štítě nad vlnitou patou doleva položená retorta převýšená osmihrotou hvězdou, vše zlaté.
 
Popis praporu
Dva svislé pruhy,modrý se zlatou osmihrotou hvězdou a zlatý.

Modrá barva
- modrá barva štítu je symbolickou barvou pánů ze Šternberka, současně symbolizuje chemický průmysl, a to výrobu ultramarinu z plaveného kaolinu, síry, sody a smoly.

Zlatá osmihrotá hvězda
- symbolizuje skutečnost, že většina okolního území byla v minulosti pod správou pánů ze Šternberka. Ve Stupně je Šternberská hrobka, kde je pochován mj. Kašpar Šternberk, významný buditel a spoluzakladatel Národního muzea v Praze. Pro naši oblast jsou významné paleontologické objevy, otisky fosilních rostlin z mladších prvohor.

Zlatá retorta
- retorta je žáruvzdorná nádoba, v níž dochází k chemickým pochodům. Symbolizuje nám význam chemického průmyslu na Břasích, jež byl založen již v roce 1798 Antonínem Hochbergem. V polovině 19. stol. zde Johan David Starck soustředil výrobu české dýmavé kyseliny sírové, která vznikala právě v retortách, jež se vkládaly do takzvané „galejní pece“, kde pak probíhal chemický proces.

Zlatá vlnitá pata
 nám symbolizuje hned několik prvků:
- reliéf krajiny jako pozůstatek po povrchové skrývce půdy při povrchové těžbě černého uhlí,kdy    reliéf krajiny zůstal zcela přetvořen někdejší těžbou
- četné nálezy otisků fosilních rostlin
- tektoniku posuvu geologických vrstev apod.