#

Navigace

Obsah

Odkliz Florentina, těžba a odpady

Odkliz Florentina, těžba a odpady

 

Odkliz Florentina (Flora) – těžba a odpady (GPSN49°49'56.633" E13°34'19.808")

 

Umístění poslední zastávky ilustruje jeden z často využívaných způsobů zahlazování stop důlní činnosti. Za plotem se nachází skládka komunálního odpadu Flora Břasy, v současnosti již zcela vyplňující stejnojmenný odkliz, který kdysi navazoval na těžbu hlubinného dolu Florentina (Flora). Šachta hluboká 63 m byla hloubena zhruba od r. 1820, uzavřena v r. 1935. V sousedství těžil také důl Zdenko (64 m, pojmenovaný po Z. Šternberkovi). Hlavní sloj byla dobývána nejprve v hlubinných dolech chodbicováním, které ale ponechávalo značné množství uhlí pod zemí (viz zast. č. 1). Mělce uložená sloj u okraje revíru tak byla později (cca okolo r. 1850) dobývána povrchovými odklizy.

 

Skládka Flóra v roce 2014

 

V odklizech břaské pánve vycházela radnická sloj pouhých několik metrů pod povrch. Zčásti je to dáno úklonem vrstev, hlavní příčinou je ale soustava tektonických zlomů. Podél hlavního zlomu, probíhajícího pánví ve směru SZ-JV, došlo k poklesu či naopak vyzdvižení sloje. To umožnilo u okraje revíru těžit odklizem stejné uhelné ložisko, které se jen o kousek dál dobývalo hlubinně. Severovýchodní hranice odklizů Florentina či Klement (ale částečně i Liewald) tento zlom víceméně kopírují. Na protilehlé straně pánve vystupovala sloj v tzv. Vranůvských odklizech a ve Vrbenském (Stupenském) odklizu. Další odklizy ve střední části pánve pak byly zavážkové, což znamená, že sloužily jako zdroj zakládkového materiálu pro souběžné hlubinné dobývání břaskou metodou, např. pro zmíněný důl Zdenko či šachtu Sto.

 

Povrchový důl Florentina měl dva odklizy: severní (těžební) byl otevřen nejdříve; jižní, otevřený později, sloužil také jako zavážkový odkliz pro stejnojmennou šachtu. Oba vznikly někdy po roce 1850 a jejich činnost byla ukončena okolo r. 1900 (nejpozději 1910). Na dně odklizu postupně vzniklo mělké jezírko, kam chodili místní řadu let bruslit. Po vytěžení uhlí ale odklizy (oprámy) obvykle vybízí hlavně k zavážení různým materiálem, a bohužel velmi často i k masivnímu nelegálnímu zavážení odpadky. Černé skládky jsou k vidění i v oprámu Klement cestou k této zastávce od silnice Kříše - Břasy. Také jižní odkliz Florentina byl zavezen starou nezajištěnou skládkou domovních odpadů z doby před rokem 1993, dnes je tento prostor zalesněn. Část severního odklizu Flóra byla na počátku devadesátých let zavážena pařezy ze stavby dálnice D5 v úseku okolo Holoubkova. Od roku 1992 pak byla ve zbývajícím prostoru budována „Řízená skládka odpadů Flora Břasy“.

 

V červenci 1993 byla dána do provozu kazeta I s kapacitou 113.000 m3 (cca 147.000 t) odpadů, kazeta II byla otevřena v listopadu 1997 s projektovanou kapacitou 73.000 m3 (asi 95.000 t). Kapacita byla dále navýšena a konečný objem skládky po finálním dotvarování má být kolem 225.000 m3 (300.000 t). Do r. 2014 zde bylo uloženo už přes 250.000 tun odpadů. Skládkování odpadu může být sice považováno za negativní činnost, avšak v dlouhodobém horizontu je důležité, že skládka je řízená a pro její provoz platí přísné podmínky stanovené v tzv. integrovaném povolení. Mj. jde o povinnost následné péče, která zamezí negativnímu vlivu nejméně 30 let po uzavření skládky. Podloží je utěsněno proti průsaku skládkových vod do podzemních vod, jejich kvalita se zde pravidelně monitoruje atd. Na skládce byla v roce 2008 zahájena postupná rekultivace, která bude dokončena po ukončení provozu (což se očekává v nejbližších letech, nejspíše 2017). I nadále ale bude v areálu sloužit sběrný dvůr ke shromažďování vytříděných nebezpečných složek komunálního odpadu od občanů.

 


obecní znak

Zlatá vlnitá pata v dolní části znaku obce Břasy symbolizuje dnešní reliéf krajiny, který byl někdejší těžbou uhlí zcela přetvořen (odklizy a haldy po povrchové těžbě). S trochou nadsázky lze ale říci, že znázorňuje i někdejší odkliz Flóra, který byl za cca 25 let provozu skládky přetvořen na zcela nový pahorek.