#

Navigace

Obsah

Důlní úzkokolejky a lanovky

Důlní úzkokolejky a lanovky

Důlní úzkokolejky a lanovky (GPSN49°50'27.421" E13°33'45.918")

Stojíme na stále znatelném náspu, v místech, kde se z trati bývalé úzkorozchodné železnice vedoucí z Břas (a od nádraží ve Stupně) ke Šternberským dolům v Darové odpojovala odbočka k dolu Barbora. Násep obchází odkliz Liewald, v jehož západní části se povrchově těžilo uhlí. Východní část představuje tzv. zavážkový odkliz, kde se získávala hlušina pro zakládání vyrubaných prostor v hlubinných dolech těžených břaskou metodou. Dobývací část odklizu byla šikmou štolou propojena s nedalekou šachtou Liewald (viz zast. č. 7). Ještě v roce 1930 je na hlavním překopu tohoto dolu popisována těžba s pomocí koně, který po směně vychází větrací štolou ven do stáje (tato štola vyúsťovala kdesi v odklizu pod námi). 

Doprava uhlí po koňské úzkokolejce po ulicích Vranova (dnes Břas) k nádraží ve Stupně v 19. stol.

Rozmach úzkokolejných drážek nastal po zprovoznění železnice z Chrástu do Stupna dne 1.4.1863 (celý úsek byl postaven za jediný rok!). Zdejší železniční stanice zpočátku nesla název „Radnice“; na „Stupno – Břasy“ byla přejmenována až v r. 1893, kdy byla trať prodloužena až do Radnic. Do té doby se většina uhlí z břaského revíru spotřebovávala v místních závodech, po vybudování západní dráhy ale už mohla být podstatná část těžby i vyvážena. První koňskou úzkokolejku o rozchodu 700 mm zřídila v roce 1871 firma J.D. Starck, aby zajistila plynulou dopravu nákladu ze svých dolů a dalších provozů na nádraží. Drážka vedla od nádraží na Vranov (kolem dnešního fotbalového hřiště, čerpací stanice a bývalé Jitony) a odtud k šachtě Liewald. Trať propojovala vedle dolů také Starckovy oleové hutě a další chemické závody na výrobu kyseliny solné a barev (pozdější ultramarinka a Primalex). Po síti úzkých kolejnic se svážely i cihly, sklo, keramika, šamot a ostatní výrobky nejen ze Starckových závodů. Tato železnička byla už v září 1908 elektrifikována. Na dobových snímcích je vidět, že šlo o jakousi „tramvaj“; tato pouliční dráha ale sloužila jen nákladní dopravě, čímž se lišila od o prvních tramvajových provozů např. v Teplicích (1895), Ústí nad Labem (1899) či Jablonci (1900). Břaská „tramvaj“ však byla jednou z prvních elektrifikovaných tratí na území našeho státu a zřejmě vůbec první elektrickou úzkorozchodnou železnicí v Čechách. Až do r. 1945 byly elektrické lokomotivy napájeny stejnosměrným proudem o napětí 500 V, vyráběným parní turbínou ve Starckově barvírně. Po válce význam vlečky silně poklesl, výroba elektřiny ve znárodněném podniku JoDaSta (ultramarinka, Primalex) byla ukončena a přešlo se na dieselové lokomotivy.

"Šternberská" úzkokolejná dráha v délce 8,5 km byla vybudovaná jen o pár let později, než Starckova (provoz této koněspřežky byl zahájen roku 1877). Vedla od dolů Sv. Jan a Sv. Anna u Darové, přes Vranovice, kolem této zastávky NS k Liewaldu, kde křížila Starckovu dráhu, a dále k šachtě Klement na Baště, kde vznikla překládací stanice (tzv. přesyp), odkud se uhlí sváželo k nádraží. Od roku 1924 byla v úseku Darová – Břasy nahrazena koňská dráha lanovkou délky 2,5 km. Vlečky k dopravě uhlí od šachet Hedvika, Matylda a Sto k přesypu, popř. do skláren na Baště, byly od roku 1928 poháněny benzinovou lokomotivou. Po odkoupení šachty Liewald od závodů J.D. Starck Jiřím Šternberkem (1934) byla od Liewaldu k centrální stanici lanovky postavena pozemní lanovka o rozchodu 480 mm a délce 540 m (1938). Od roku 1940 pak byly pozemní lanovkou napojeny i doly Matylda II a Cecilile. Další (visutá) lanovka vedla z překládací stanice do třídírny na rampě u nádraží ve Stupně. Zde se uhlí nakládalo do vagónů a Českou západní dráhou bylo vyváženo do míst další spotřeby. Provoz benzinových úzkokolejných lokomotiv mezi doly byl zavedením lanovek ukončen a roku 1953 byla zrušena i trať Starckovy „tramvaje“ mezi Stupnem a Břasy.


obecní znak

Nebýt uhelné pánve, železniční trať Chrást – Stupno – Radnice by nejspíš nikdy nevznikla. Po jejím zprovoznění v roce 1863 však význam břaského revíru prudce stoupl. Úzkokolejky firmy J.D. Starck a hraběte Zdeňka Šternberka značně přispěly k rozmachu těžby a vývozu uhlí a tím i k tomu, že už po sto letech byly zásoby uhlí zcela vyčerpány.