Navigace

Obsah

Naleziště Bašta

Naleziště Bašta


CHPV BaštaUnikátní přírodní památka Bašta

 

Černé uhlí se po celém světě dobývá většinou z velkých, často mnoha set metrových hloubek. Příslovečnou výjimkou, potvrzující pravidlo, jsou dnes již vytěžená ložiska černého uhlí mezi Radnicemi, Břasy a Stupnem. Celá řada zdejších dolů byla těžena klasicky, hlubinnými doly. Některá ložiska byla ale uložena mělko, jen pár metrů pod povrchem, co je neobvyklé i ve světovém rámci. Černé karbonské uhlí bylo těženo v dolech povrchových, vlastně lomech.  Krajina mezi Břasy, Kříšemi a Stupnem je  plná umělých prohlubní. Říká se jim oprámy a většinu z nich dnes ukrývá lesní porost.

 

U vesničky Kříše, západně od většího Stupna, se dochovala zajímavá památka. Na okraji rozlehlého oprámu zde stojí zastřešený portál, který ukrývá část  sloje. Zařízení se jmenuje Přírodní památka Bašta a je zbytek sloje bývalého povrchového dolu Kliment. Zde je možné po schůdkách sejít ke stěně uhelného profilu.  Jednotlivé sloje oddělují  světlé proplástky, havíři nazývané „deky“. Vlastním slojím se říkalo „flece“ a těm menším „flícky“. Stojí zde také uhelný vozík, „hunt“ s dřevěnými bočnicemi čili „sajtnami“.  Takovéto vozíky sloužily zde až do zániku dolů počátkem 90. let 20. století. K dopravě uhlí se využívala visutá lanovka, která uhlí přepravovala právě pomocí těchto vozíků.

 

Přírodní památka vznikla v 80. letech minulého století. Později se ale černé  uhlí na vzduchu a vlhku rozpadalo na úlomky až mour. Ve spolupráci Českého svazu ochránců přírody a expertů z řad geologů a stavbařů  došlo k ošetření uhelného profilu. Na očištěnou stěnu byla aplikována syntetická pryskyřice, která vytvořila tenkou vrstvu, která uhelnou stěnu dobře chrání. Přesto dochází k drobnému osypu, neboť přírodní památka Bašta je velmi křehký přírodní výtvor, o který je třeba neustále pečovat.